Laguny Miscanti a Miñiques pod sněhem ukryté

29. 10. 2017 | zobrazeno 2833×

[Chile] Dvojice altiplánských lagun Miscanti a Miñiques leží pod vrcholem vulkánu Miñiques, který do okolí kdysi vyvrhnul stovky tun lávy a sopečných pum. Z nich eroze během tisíciletí vymodelovala bizarní útvary, zdobící typickou žlutou trávou porostlou pláň.

laguna Miscantikoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Laguna Miscanti je s rozlohou cca 14 km² jedním z největších a nejhlubších (10 m) altiplánských jezer. Spolu s výrazně menší Miñiques a jen těžko dostupnou lagunou Lejía leží v bezodtoké pánvi, vzniklé na tektonickém zlomu Quebrada Nacimiento.

lama alpakakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Protože voda z jezera tímto zlomem částečně odtéká, jezero se nemění v klasický salar a ze zdejších lagun je i nejméně slané. Přesto jeho hladina klesá: před zhruba 15 tisíci lety byla asi o dvacet metrů výše.

Sopečné panoramakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Laguna leží v nadmořské výšce 4 100 m n. m., kde ročně spadne jen asi 200 mm srážek a průměrná roční teplota se pohybuje jen okolo 2 °C, v zimě zde rtuť teploměru padá až k -25 °C. Přesto nás tady překvapila spousta sněhu – 90 % srážek obvykle spadne ve zdejším létě, takže v zimním období – kdy jsme sem přijeli my – by tady mělo být spíše sucho…

laguna Miscantikoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Namísto procházky okolo jezera jsme se tak mohli jen pokochat pohledem na modrou hladinu Miscanti v sevření sněhového krunýře, vymodelovaného do charakteristických kajícníků. Tyto sněhové útvary vznikají právě ve specifických podmínkách jihoamerických vysokých nadmořských výšek díky unikátní kombinaci teplot, rosného bodu a dalších klimatických charakteristik. Mají tvar jakýchsi pyramid a vzácně až několikametrovou výšku.

Cerro Miñiqueskoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Nad jezery se tyčí stejnojmenné stratovulkány Miscanti (5 622 m n. m.) a Miñiques (5 910 m n. m.), jehož vrchol tvarují tři krátery. Sopka byla aktivní do počátku holocénu a během svých erupcí vyvrhla spoustu materiálu – nejvýraznější lávový proud od sebe odděluje obě laguny, a okolí je poseto dalšími pozůstatky erupcí, dnes vymodelovaných do bizarních tvarů.

Sopečné panoramakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Sopečné kužely blížící se hranici šesti tisíc metrů nad mořem ostatně lemují obzor prakticky na všech stranách: Cerro Chiliques, Cerro Lejía, Cerro Tumisa... Se zasněženými hřebeny kontrastují žluté chomáče tuhé trávy Jarava ichu, doplněné žlutě kvetoucími keřiParastrephia quadrangularis a kaktusyCumulopuntia boliviana.

Altiplánský roadtrip I.

Praktické informace

Návštěva popsaných míst byla součástí roadtripu po zajímavostech okolí San Pedra de Atacama. První odpoledne jsme navštívili lagunu Chaxa, na noc a svítání přejeli k laguně Tebenquiche – přírodní rezervace na Salaru de Atacama. Druhý den jsme se vydali po silnici 23-CH směr Paso Sico (hranice s Argentinou) s odbočkami k lagunám Miscanti a Miñiques, západem slunce u nádherných Piedras Rojas u salaru Aquas Calientes a mrazivém ránu u opuštěné laguny Tuyaito. Třetí den jsme (přes San Pedro) vystoupali na silnici 27-CH vedoucí k Paso Jama, podél níž jsme navštívili lagunu Aguas Calientes, skalní pilíře Monjes de la Pacana a skalní katedrály u Salar de Tara.

Půjčení auta (které v San Pedru nabízí jen Europcar; při rezervaci přes chilskou verzi stránek za cca poloviční ceny proti mezinárodnímu webu) je výbornou možností, jak se dostat k méně navštěvovaným lokalitám a hlavně být tam na západ či východ slunce nebi přes noc. Na některé z míst by asi stačilo i obyčejné auto, ale na většinu je nutný vůz 4x4, ideálně se silnějším motorem, než je základ. Silnice vedou přes sedla blížící se 5 000 m n. m., altiplánské lokality leží nad 4 000 m n. m., takže dobrá aklimatizace je nutností. V období jihoamerické zimy mohou cesty zapadnout sněhem (mimo páteřní asfaltky 23 a 27, které jsou udržované v průjezdném stavu) a teploty ráno klesají k minus 10-25 °C. Benzínka je pouze v San Pedru. Podle mapy teoreticky možný (a logicky vypadající přejezd) mezi oběma silnicemi přes lagunu Lejia vyžaduje opravdu dobrý terénní vůz se silným motorem a zásoby benzínu/nafty. Je také třeba počítat s tím, že signál mobilních telefonů končí pár desítek kilometrů od San Pedra a pak je až na argentinských hranicích, tzn. cca 100 km silnice (a všechny odbočky) jsou bez možnosti komunikace.

lama vikuňakoupit fotografii | poslat jako pohlednici