Přes zubaté vrcholky Kamnišských Alp

2. 10. 2016 | zobrazeno 6292×

[Slovinsko] Kamnišsko-Savojské Alpy možná nejsou tak známé a navštěvované jako Julské Alpy s nejvyšší horou Slovinska Triglavem, ale krásné jsou minimálně stejně. Na své si zde přijdou zejména milovníci velkých převýšení, skal a hřebenovek.

Grintoveckoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Kamnišsko-Savojské Alpy zabírají asi 900 km čtverečních, my si vybrali část nad údolím (a pramenem) řeky Kamnišská Bistrica, odkud se dá udělat hezká okružní trasa. První den nás čekal výstup do Kokršského sedla na Cojzovu chatu, hezkých 1433 metrů převýšení (na vzdálenosti se tu moc nehraje, tahle trasa měla asi 5 kilometrů). Zatímco při pohledu z údolí se převalovaly přes hory mraky, než jsme za pár hodin na chatu došli, už byly komplet všude. Počasí se nezměnilo ani druhý den dopoledne, kdy jsme pokračovali výstupem na nejvyšší vrchol pohoří – Grintavec (2558 m n. m.).

pod Skutoukoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Až cestou dolů po pěkně ostrém (a zamrzlém) hřebínku, už s jištěnými úseky, se občas protrhaly mraky a my uviděli něco kolem. Pod hlavním hřebenem s vrcholy Skuta a Dolgi hrbet (vzhledem k mrakům nemělo moc cenu lézt po hřebeni) jsem vyšli do sedla Turski žleb a pokračovali na Turskou goru, odkud už byl vidět náš dnešní cíl, Kamnišské sedlo.

mraky za Branoukoupit fotografii | poslat jako pohlednici

vrcholky v mracíchkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Cesta do něj ale ještě nějakou tu hodinu trvala, sestup z Turské hory do sedla pod horou Brana je strmý (a tudíž pomalý), stejně jako traverz kolem Brany. Mraky se ale poměrně vyčistily a zůstaly jen na jižní straně hor, což bylo docela pěkné, bohužel na západ se zase zatáhlo kompletně. Do příjemné chaty v Kamnišském sedle jsme přišli v podvečer, v nohách 11 km, ale zato 1425 výškových nahoru a skoro stejně dolů.

východ slunce z Kamnišského sedlakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

první paprsky na hřebenikoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Další ráno konečně přálo focení, vycházející slunce nasvítilo hřeben Turské hory přes Rinky až po Mrzlou goru. Cílem dne ale byla hřebenovka východním směrem. Nejprve stoupající traverz a výstup na Planjavu (2392 m n. m.), s krásným výhledem na hřeben vrcholící Ojstricou, i když mraky už se zase v údolí chystaly.

Kamnišské sedlokoupit fotografii | poslat jako pohlednici

výsadek na hřebenikoupit fotografii | poslat jako pohlednici

z Planjavykoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Z cesty po hřebeni přes Lučka Babu jsme pozorovali výsadek záchranářů z vrtulníku na hřeben u Planjavi i dlouhou dobu marné kroužení a hledání cesty pro nabrání, když už se vrcholky zahalily do mraků.

Lučka Baba a Ojstricakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Ojstricakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Před Ojstricou jsme z hřebene sešly kamenitým terénem k chatě na Korošici, odkud jsme se zase museli vydrápat zpátky na hřeben, a k chatě v Kamnišském sedle se vrátit stejnou cestou. Zatímco na Hochschwabu nás pozorovali kamzíci, tady to byli poměrně krotcí kozorožci. Dnes zase 11 km, 1475 metrů nahoru a dolů.

kozorožec alpskýkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Poslední den už nás čekalo jen na šesti kilometrech sejít necelých 1400 výškových metrů k autu a s horami se rozloučit. Za dva celé dny a dva půldny nastoupáno přes 4300 metrů, příště to chce trochu potrénovat, aby z toho člověk nebyl tak strhaný :)

kozorožci nad Kamnickým sedlemkoupit fotografii | poslat jako pohlednici